Po delší době se píšu novinky ze Slamáčku. A jsou to novinky zásadní. Po mnoha peripetiích a protivenstvích jsme opustili metodu stavění Slamáčku z nosné slámy a vyvíjíme unikátní „Dobřejovickou metodu“ stavby.
Naše původní představa byla, že postavíme za pár dní dům ze slámy (to se podařilo), pak ho budeme zatěžovat a necháme ho pár měsíců sedat (to jsme udělali) a nakonec se sedání navždy zastaví a budeme mít všude stejnoměrně sedlej dům (to se nepotvrdilo).
Co se stalo: hlavní problém byl, že v důsledku nerovnoměrného zatížení stěn a umístěnní oken do nejproblematičtější části se nám nepodařilo vyrovnat podlahu patra. Také nám ještě několik (desítek) tun v baráku chybí a sláma si stále trochu sedala.
Po mnohém rozvažování a vymýšlení opouštíme techniku nosné slámy a realizujeme tzv. Dobřejovickou metodu, kdy je nejdřív postaven dům jen ze slámy, nechá se svou vahou slisovat a poté se do něj vloží zpevňující dřevěná konstrukce (doposavad se to dělalo obráceně – nejdřív konstrukce, pak sláma 😉 ). Jsem rád, že po době nejistoty nastává činorodá práce. Z toho, jak se to zatím podle nového plánu vyvíjí mám radost.
Zkušenostmi obdařeni můžeme dalším generacím sdělit, že dle našeho názoru se nosná sláma na domy, které mají více než jedno patro nehodí. Dobřejovická metoda ale ano! Pokud by někdo uvažoval o stavbě ze slámy a chtěl zjistit zkušenosti, zavolejte, napiště. Za zeptání nic nedáte….
Tak co se dělo? A jak jsme si s tím poradili?
Už v září se tlakem slámy začaly trochu rozjíždět dvojice ostění, co jsou blízko u sebe. Když jsem to viděl, tak mi to přišlo i logický. Ta stlačovaná sláma samozřejmě vytváří tlak.
Závitové tyče to spravily.
Na zimu jsme problematické části konstrukce zakryli, aby do nich nenapršelo.
Rovinu podlahy v patře jsem se pokoušel srovnat zátěží. Tady Asi 4m3 zeminy.
No a vzhledem k tomu, že to nepomohlo jsme přistoupili k frézování děr na sloupy do slaměných stěn.
Tady při akci já sám..
A tady dobrovolník Petr a architekt Honza.
Některé části byly třeba trochu nadzvednout. Od té doby mám na stavbě 6 heverů—-
Sloupy utěšeně přibývaly
A pracovalo se mnohdy až do tmy.
Sloupky jsou v přízemí i zvenku. Celkem je jich okolo 90.
Takhle vypadal vnitřek pily po chvilce práce. Nakonec pomohlo na sání všech elektropřístrojů obalit látku, aby se větrací otvory nezacpávaly. Jinak nevýhodou řetězové pily při práci se slámou je, že se zanáší řetěz (pomáhá jí nachvilku pustit naprázdnou) a že se po chvilce ztupí a neřeže. A nedej bože, když se na ní zamotá provázek.
Na jemnější práci jsme používali tenhle řetěrový kotouč na malou flexu. Díky větší obvodové rychlosti nevadilo tupení řetěru. Krásná práce.
A nejlepším pomocníkem byl tehnle řetezovej kotouč na velkou (230mm) flexu. Super rychlá práce bez problémů. Jak na frézování otvorů na sloupy, tak na srovnávání stěny.
Srovnívání vršku stěny nahoře.
Sloupky zvenku na západní stěně.
Naproti schodům bude průhled do slaměné stěny -okénko pravdy.
Slaměnou řezanku (odpad z frézování) jsme dávali do použitých BigBagů koupených v bazaru. Nakonec toho bylo 22 m3!!
A pár fotek z dokončené práce – instalované sloupy, srovnaný povrch slaměnných stěn, pásky Airstop…
a prostup na komín…
A Zítra na to přijdou OSB desky….
Jeden komentář k: “Dobřejovická metoda stavění ze slámy”
Jeden komentář k: “Dobřejovická metoda stavění ze slámy”
Komentáře nejsou povoleny.