O Slamáčku

Proč sláma?

Původně jsme měli představu, že si necháme postavit dřevostavbu. Na první schůzce s naším architektem Honzou Mártonem jsme ale dostali jeho knihu Stavby ze slaměných balíků. Jelikož jsme docela zaměření na život v co největším souladu s přírodou, tak nás to docela zaujalo. 

Proč nosná sláma?

Existují v podstatě dva hlavní způsoby staveb ze slámy. Jeden kdy se postaví nosná dřevěná konstrukce a k ní se připevní slaměnné střny, které nesou jen tíhu balíků a omítky. Druhý způsob je stavění z nosné slámy – tedy, že balíky nesou celou váhu všech konstrukcí. Tento způsob nás svou jednosuchostí zaujal – staví se stěna, zároveň s tím se izoluje, na to se dají jen omítky a je hrubá stavba hotova. (tedy taková je zatím teorie).

V knize nás velmi zaujaly stavby švýcarského architekta Wernera Schmidta, který už řadu let ve švýcarsku, Rakousku a Itálii staví domy z nosné slámy. Uplně nejvíc nás samozřejmě dostal dům s krásnou zelenou sedlovou střechou Strohhaus Wegmann-Gasser. V průběhu vymýšlení našeho domečku jsme ale prodělali podobnou evoluci jako Schmidtovi stavby – ke stavbám se třemi stěnami v podstatě jen z nosné slámy s minimem oken, jižní stěnou maximálně prosklenou a se široce rozkročenou sedlovou střechou.

Aktuálně (únor 2015) je ale jasné, že koncept nosné slámy opouštíme. Nakonec z různých důvodů bude slaměnné stěny vyrovnávat a vystužovat dřevěná konstrukce. Pokud byste někdo uvažoval o stavbě z nosné slámy, klidně mi napište na chvataljan@seznam.cz – rád posdílím naše zkušenosti. Něco málo k tomuto tématu v článku Dobřejovická metoda stavění ze slámy.

Stavební řešení

Rodinný dům má jedno nadzemní podlaží a podkroví, je pravidelného obdélníkového půdorysu. Je nepodsklepený. Zastřešen je sedlovou ozeleněnou vegetační střechou s mírným sklonem 10º s většími přesahy pro dostatečné krytí fasád před povětrnostními vlivy a před letním sluncem. Pro krytí okenních otvorů na jižní fasádě je v 1.NP je navržena pergola. Z terasy při jižní a západní fasádě lze sejít přímo na terén. Optimální kompaktní tvar minimalizuje tepelné ztráty stavby.

Stavba garáže a dílny je navržena jako přízemní, s přímými vstupy z pozemku, tak aby nestínila svým objemem obytnou část pozemku.

Architektura rodinného domu vychází z pasivního konceptu. Stavba se otevírá směrem k jihozápadu prosklením, kvůli výhledu na pozemek pozemku a kvůli solárním ziskům. Směrem k severu, východu i západu jsou otvory minimalizovány s přihlédnutím k osvětlovací funkci a nutnosti přirozeně odvětrávat některé prostory. Obytný prostor v přízemí se otevírá směrem na jihozápad na terasu a pozemek.

Dispozice rodinného domu je rozdělena do přízemí a podkroví, s jedním vstupem v přízemí. Dispozičně je dům navržen jako 5+1.

Stavba je založena na pilotech nad terénem, nad provětrávanou mezerou (crawl space). Konstrukční systém stěn je navržen z kombinace dřevěné konstrukce a slaměných balíků, vodorovné konstrukce jsou z I nosníků v podlaze a dřevěných trámků ve stropě a střeše. Tepelnou izolaci stavby tvoří slaměné balíky ve svislých konstrukcích, dřevovláknité desky a celulóza ve vodorovných i svislých konstrukcích.

Projekce, architektonický návrh, stavební část
Nature Systems – Ing arch Jan Márton, Ing arch Petr Klápště

TZB (vytápění, VZT, solární technika, elektroinstalace)
Ing. Pavel Minář – EKOSTEP
 
Statická část
Ing. Jiří Čech
  
Realizace – tesařina, hydroizolace střech (EPDM). foukaná celulóza atd…
 Čanda, s.r.o.

Realizace – fotovoltaika
VIVIS, s.r.o.

Realizace – vše ostatní
Jan Chvátal 🙂

Vážným zájemcům rádi poskytneme reference na jednotlivé výše uvedené aktéry výstavby Slamáčku

{gallery}fotogalerie{/gallery}