Vápenné omítky na slaměné stěně svépomocí

Publikováno: Autor:

Dlouho slibovaný a odkládaný článek určený pro ty, kteří se chtějí vrhnout do adrenalinové discíplíny omítání slámy vápennou omítkou svépomocí.

Cílem tohoto článku je shrnout zkušenosti sebrané z různých stran teoreticky a ověřené v praxi běhěm 14 denního tvoření 200m2 venkovních omítek na našem Slamáčku, což bylo jedno z nejintenzivnějších období v mým životě. Budu rád, pokud zkušenosti co jsme posbírali někomu poslouží  – mějte ale na paměti, že to jsou naše zkušenosti, které nemusí fungovat u vás. Většina teoretické přípravy proběhla díky Petroví Klápštovi.

Na vkládání fotek nějak není čas, fotky z průběhu akce jsou tady – příprava stěn, omítky

Proč vápenná omítka
Vápenná omítka na rozdíl od cementovápenné či moderních pastových omítek dýchá. Což je u domu ze slámy zásadní – opravdu nechcete aby vám ve stěně kondenzovala voda a stěna vám plesnivěla. Stejně to funguje i u hliněných omítek. Ty ale mají v exteriéru menší životnost. Tak proto vápno.

Příprava slaměných stěn na omítky
My stavíme z velkých balíků 80x80x200 cm. Lidi co staví z malých balíků stěnu nezarovnávají a nechávají stěnu malebně nepravidelnou. V tak velkých rozměrech by to ale nebyla malebná nepravidelnost, tak jsem se rozhodl udělat omítku rovnou. Proto jsem nejdříve pomocí flexy s řezězovým kotoučem a libely stěnu srovnal. To bylo možné jen proto, že balíky slámy byly orientovány tak, že byly provázky schované v konstrukci (což je mimochodem lepší pro požární odolnost) a viditelné byly jen stébla slámy. Mimochodem – v rozích, kde byla polovina balíků, kdy byly provázky z čela vidět jsme empiricky zjistili, že 1. vrstva omítky na balících s touto orientací drží znatelně hůře. Takže pokud budete chtít dávat balíky s viditelnými provázky, tak si to rozmyslete…

Následně bylo třeba upevnit pletivo. Opět vzhledem k velkým balíkům jsme v patře do balíků palicí zatloukli cca 15 cm dlouhé dřevěné kolíky ze střešní latě 3×5 tak, aby byly cca 4 cm utopené do slaměné stěny. Následně se překryly trochou slámy a překryly hexagonálním pozinkovaným králikářským pletivem 20mm, které jsem přidělával přes izolační podložku 20mm vrutem 70mm dlouhým. Vzdálenost mezi upevňovacími body cca 50 cm. Pletivo jsem připevňoval v pruzích vodorovně. Roli jsem nasadil na smeták, aby se dobře odvíjela a šel po lešení. Sem tam jsem ho provizorně připevnil. Následně jsem ho od kraje pořádně napínal a připevňoval. Přesahy mezi jednotlivými pruhy cca 20 cm – vzájemně přidrátováno pozinkovým drátem.V přízemí máme ve slaměné stěně utopené dřevěné sloupy. Na ně jsem upevňoval pletivo opět přes slámu vrutem s podložkou. Sláma na dřevu má za cíl ochránit omítku před tvořením hnědých fleků z ligninu vyplavovaného ze dřeva.

Okolí oken (stejně tak jako dřevěné konstrukce podlahy a stropu)  bylo zaizolováno dřevovláknitou izolací STeico protec 40mm, přes to přiděláno drátěné pletivo a místo 1 vrstvy vápenné omítky přestřeno stavebním lepidlem Weber Therm Clima (má malý difuzní odpor). Veškeré rohy jsou oblé – poloměr cca 8-10 cm. Nezapomeňte předtím přidělat parapety (tedy pokud zvolíte ty, co mají konce utopené do omítky, což bych doporučoval

A důležitá věc –si připravit do čeho budete kotvit veškeré věci na fasádě – hromosvody, okapy, připadně komín. Já jsem na hromosvody a okapy opět zatloukl dřevěné kolíky (po instalaci pletiva) – tentokrát delší (asi 25cm) a větší (6×4) a do toho rovnou chytil ty držáky. Na uchycení paty venkovního komína jsem ze strany dřevěné konstrukce podlahy našrouboval dva trámky, ty jsem následně přetáhl pletivem a lepidlem. A komín jsem instaloval a navrtal až po omítkách do připravených a v lepidle, pletivu a omítce utopených dřevěných profilů.

V neposlední řadě je třeba nepodcenit zakrytí oken, parapetů a dřeva. Opravdu se nevyplatí to podcenit. Pokud se vám cokoli dostane na finální povrch, strávíte plno času mytím. Navíc vápno rádu vyžírá povrchy jako pozink, ale i hliník – takže je můžete mít navěky flekaté. Základ je najít tu správnou maskovací pásku, což se mi nepodařilo. Vypadá to, že žádné krepové nejsou schopny pořádně držet.

Materiál

  • Vápno – Doporučuje se používat ručně hašené dlouho odleželé vápno. Ale všichni koho znám pouřili hašené vápno Čerťák namočené alespoň 3 měsíce (někdo tvrdí 14 dní – čím déle, tím lépe – samozřejmě bez zmrznutí!). Vápno jsem namáčel do železných 200l sudů. Na jeden sud vyšlo asi 3,5 třicetikilových pytlů vápna – tedy něco přes 100 kg. Vápno pomalu vsypávat do vody, dobře míchat míchadlem. I pro míchání platí instrukce k oblíkání – viz níže. Orientační přehled spotřeby je níže. Jen rada z praxe – namočte toho radši třeba o ¼ víc. Nic není horší, než když v polovině práce zjistíte, že máte málo vápna.
  • Písek – Na něj je taky plno názorů. Důležité je podle mě, že má být ten písek praný, a aby měj různě veliká zrna, aby do sebe hezky zapadal. Já jsem měl praný říční písek 0-4 mm (na beton, maltu)

Nářadí
Na práci s vápnem budete potřebovat tradiční nářadí
•    Zednický lžíce
•    Fanky, fanka na dlouhé tyči na nabírání vápna
•    Alespoň 2 kolečka
•    Plastové hladítko
•    Nerezové hladítko
•    Maliřská štětka, štětec
•    Stavební plastové kýble 20 l, hodně (aspoň 10)

Kromě toho:
•    Talířová elektrická míchačka – ušetří vám haldy námahy a bolestí zad, který by nastaly, pokud byste to dělali promocí elektrického míchadla s nástavcem na hliněné omítky (na spirálovém se zachytává sláma). Já měl tuto: http://www.pumevek.cz/michacka-s-nucenym-obehem-typ-jm-125.html
•    Hadice s koncovkou, co umožňuje různé intenzity proudu včetně „mlhy“

Oblečení
Vápno je žíravina. Vápno je žíravina. Vápno je žíravina. Člověk to ví a stejně…. Takže tady doporučení z praxe. Dlouhý rukávy, dlouhý nohavice. V teplejch dnech je to očistec, nejlepší je asi vzít si nějakou starou košili, která je vzdušnější. Určitě nějakej klobouk či čepici. A bez debat si vemte nějaký brejle. Já používám čirý pracovní brýle Extol za 39 Kč. Pokud se vám dostane vápno do oka (cákne to tam ani nevíte jak) tak je potřeba to hned vymet vodou. Hodí se k tomu hadice, my jsme ještě měli na každým patře lešení přivázanou petku s čistou vodou. Pokud to neuděláte a vápno se zažere do víčka, můžete oslepnout. A nakonec rukavice. Zjistil jsem, že nestačí (jakkoli dlouhé) tlusté gumové rukavice. Stejně se vám nakonec dostane vápno a písek dovnitř, písek vám rozedře ruku a vápno jí rozežere. Takže moje doporučení – nejdřív chirurgické latexové rukavice jako finální ochrana, na to zahradní polomáčené rukavice jako ochrana proti zrníčkům písku. A na to tvrdé gumové rukavice. A ručky budou jak dětská prdelka! A večer pořádně promastit Indulonou!

Lešení a stínění
V našem případě jsme dělali omítku skoro 6 metrů vysokou, takže lešení bylo nezbytný. Zároveň slouží trochu jako stínění. A to zrající omítka potřebuje, zvlášť ve vedrech, aby rychle nevysychala a nepopraskala. Já jsem na lešení dal ještě stínící síť – která kromě drobné ochrany proti slunci velmi pomohla proti odlétání kousků slámy, když jsem do roviny srovnával stěnu.
Je potřeba taky rozmyslet dopravu materiálu – jak k míchačce, tak aby vše bylo po ruce, tak od míchačky na lešení. Nám se osvědčilo, že jsme měli u domu hromadu hlíny – mohli jsme tak na ¾ výšky lešení dojet s plným kolečkem bez překládání do kýblů.

Příprava staveniště, lidi
Na práci jsou podle mě ideální 3 lidi. Jeden míchá směs a dopravuje jí, dva nahazují. Ale dělali jsme to i ve dvou, i v jednom. Těch 200m2 omítky (jedná se o čas jen na nahazování 3 vrstev, nikoli na nátěry) od 1 do 3 vrstvy sežralo asi 350 člověkohodin práce. Nátěry pak další týden v jednom člověku. Ale záleží na tom, jak si to zorganizujete… A možná se vám šikne i víc lidí než píšu. Zlí jazykové o mě tvrdí, že jsem individualista a mají asi pravdu

Čas
Omítky by se měly dělat ideálně na jaře – ještě není vedro a je následně před zimou dost času na vyzrátí (karbonizaci). Někde jsem četl, že omítky by měly zrát alespoň 3 měsíce před prvními mrazy. My jsme omítky dělali mezi 1-15. červencem. Nátěry pak cca do 10.8.

Omítka
Celková tloušťka omítky cca 3-4 cm. První vrstva se vtírá do slámy. Druhá vrstva tlustá o trochu víc než třetí. Ta bude tenčí a nebude tolik praskat. Je dobré si přijít na optimální poměry a pak je dodržovat. Je dobrý to napsat někam, kde to bude od míchačky vidět, aby to někdo blbě nepochopil či nezapomněl..

1. vrstva
Pouze vápno a písek v objemovém poměru cca 1:2,5, případně doplnit vodou. Jde o to, aby se to hezky vtíralo do slámy, drželo to při sobě a nebylo tam příliš vápna. Cílem je dostat tuto vrstvu co nejvíc do slámy. Nám se osvědčilo normální novodurový zednický hladítko, někdo nedá dopustit na patlání rukama…

2. vrstva
Vápno, písek a slaměná řezanka v objemovým poměru cca 1:2,5:0,5. Na správný poměr přijdete podle následujícího klíče:
•    Při nahazování nedrží u sebe, odpadává od lžíce – přidej vápno, případně uber vodu
•    Omítka při usychání hodně praská – hodně vápna, málo slámy, nebo moc rychlé schnutí
Omítka se normálně nahazuje zednickou lžící poté co 1 vrstva ztuhne, ideálně tak,, že do ní už prstem nezatlačíte, ale nehtem rejhnete. Podle počasí tak 1-2 dny. Po nahození se omítka nahrubo srovná hladítkem a strhne latí, případná chybějící místa se dohází a zase srovnají. Tloušťka vrstvy tak 2-2,5 cm. My jsme chtěli mít stěnu rovnou, tak jsme si cca do 2 metrech nejdřív naházeli omítníky a srovnali je vodováhou. Nechali jsme je zatvrdnout cca 1 den a následně jsme nahazovali.

3. vrstva
Poměry stejné jako u 2.vrstvy (jen té slámy může být o trochu méně a může být jemnější), tloušťku doporučuju trochu menší – cca 1,5 cm. 3 vrstva se nahazuje opět po zavadnutí druhé vrstvy. Většinou tak za dva dny. Po nahazování se omítka opět nahrubo srovná, před zavadnutím se ještě udělá finální povrch filcovým, molitanovým či nerezovým hladítkem. Já mám rád rovnou omítku bez vystupujících zrn písku, tak jsme to hladili cca metr dlouhým nerezovým hladítkem, kterýmu jsem trochu flexou srazil rohy, aby nedělalo do omítky rýhy. Ale stejně to chce grif. Pokud se v průběhu schnutí dělají trhliny a omítka je ještě živ á, je možné je „zatahnout“
Spotřeby
Na cca 200 m2 omítek (i s nátěry) jsem spotřeboval asi 20m3 písku, cca 2,6 tuny vápna – 26ks dvousetlitrových sudů a necelé 2m3 slaměné řezanky. Ne všechno je nakonec na stěně. Část padla pod lešení než jsme našli ty správný gryfy na nahazování.

Detaily
Nahazování rovných ploch je makačka, ale když zjistíte jak na to, krásně to odsejpá. Ale na detailech (rohy, lemy, okolí oken) se zarazíte na několikanásobně dýl

Nátěry
Před natíráním je dobré nechat omítky pořádně proschnout, ale ne zas dlouho aby zkarbonizovaly. Já jsem měl ještě nějakou práci na střeše, tak tuším, že omítky odpočívaly cca 2 týdny. Pokud se v průběhu zrání objeví trhliny, je podle mě možné je zadělat akrylovým tmelem a následně přetřít.
Na nátěry se používá pouze vodou naředěná a dobře rozmíchaná vápenná kaše. Správný poměr si zkuste tak , aby se to dobře nanášelo a zároveň bylo co nejhustší. Pokud se ve vápnu vyskytují hrudky či nečistoty, je dobré naředěné a rozmíchané vápno přelít přes husté síto. Vápno se nanáší malířskou štětkou, detaily štětcem. Opět platí doporučení ohledně oblečení.
Doporučují se minimálně 4 nátěry. na těch 200 m2 jsem spotřeboval cca 250 litrů naloženýho vápna.

U nátěrů důležitá věc: nikdy nenatírejte na místě které je pod přímým sluncem, nebo tam v průběhu zasychání bude! Pokud to opomenete, může vám nátěr popraskat a museli byste to oškrábat.

Je dobré řídit se sluníčkem. Já jsem jel takto:

7:00 – 7:30 – jihozápadní stěna (osluněná pak od 10:00)

7:30 – 9:00 – severozápadní (osluněná pak od 15:30)

10:00 – 12:00 – severovýchodní (ve stínu od 10:00)

14:00 – 16:00 – jihovýchodní (ve stínu od 14:00)

Stav po zimě:

  • drobné vlasové trhliny okolo některých rohů oken, v místech omítníků (pátlí) pomocí kterých se srovnávala stěna
  • barva jako nová (až na ty dvě H.VNA od holubů)

Co bych dělal jinak:

  • pokusil bych se to stihnout na jaře a nedělal to ve vedrech
  • nedělal bych omítníky (pátle) pomocí kterých se srovnávala stěna – dělají se pak drobné vlasové trhliny
  • nedělal bych finální povrch nerezovým hladítkem, ale filcem či molitanem
  • do třetí vrstvy omítky bych dal perlinku – zamezila by jakémukoli praskání…